Kůže je naším největším orgánem. Je v neustálém styku s vnějším prostředím a je prvním obranným štítem proti nepříznivým vlivům. Jak se chránit před slunečním svitem? To si můžete přečíst v mém minulém článku. Kromě obranné funkce plní kůže řadu dalších úkolů, mezi které patří funkce sekreční, metabolická, regulační, senzorická, imunologická, depotní a psychosociální.
Kožní povrch dospělého člověka je velký v průměru 1,5 až 2 m2 a odpovídá zhruba 10% tělesné hmotnosti jedince. Velkou část našeho těla kryje tzv. tenká kůže s kožními adnexy, což jsou vlasové folikuly a mazové a potní žlázy. Tzv. tlustá kůže je bez vlasů a žláz a najdeme ji na ploskách nohou a na dlaních.
Rozlišujeme tři vrstvy kůže:
- epidermis (pokožka)
- dermis (škára)
- subcutis (podkoží)
Tímto však dělení na vrstvy nekončí. Když se podíváme do mikroskopu, uvidíme, že se každá vrstva dělí na další podvrstvy, které se od sebe odlišují přítomností různých buněk a struktur.

Proč je kůže odolná a téměř vodotěsná?
Nejsvrchnější vrstva kůže epidermis je tvořena vícevrstevným rohovějícím dlaždicovým epitelem (druh lidské tkáně) a skládá se z buněk zvaných keratinocyty. Pojďme se blíže podívat, o jaký epitel se jedná. Jak již název napovídá, epidermis je složená z více než jedné vrstvy buněk, konkrétně ze čtyř. Nejspodnější vrstvu tvoří kmenové buňky, jejichž dělením se diferencují dceřiné buňky a následně se přesouvají ze spodní vrstvy směrem na povrch. Poslední vrstvu epidermis tvoří zrohovatělé buňky, které ztrácejí během přesunu své jádro a další buněčné struktury (organely). V této vrstvě postupem času dochází k šupinatění a odlupování kůže. Životní cyklus keratinocytů od vzniku ve spodní části až po odlupování trvá zhruba 4 týdny, z toho nejdelší dobu buňka přetrvá ve zrohovatělé podobě. Je důležité pochopit, že zrohovatělé buňky nejsou odpadním produktem, ale tvoří naopak to nejdůležitější stádium naší pokožky, kdy splňuje pro nás svou nejzásadnější funkci – udržuje mechanicky a chemicky odolnou a téměř vodotěsnou bariéru.
autor: Nigar Jafarova
fotografie: Lucie Bašniarová
infografika: Tereza Junková