Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp

Střed těla. Co to je a jsou sklapovačky tím nejlepším cvikem?

Víte, o co se jedná, když se někdo baví o „středu těla“? Jako „střed těla“ je často nazýván hluboký stabilizační systém páteře (HSSP) a jedná se o v posledních letech velmi diskutované téma. Z anatomického hlediska do HSPP řadíme svaly pánevního dna, hluboké svaly páteře, bránici a příčný sval břišní. Když si to představíme na svém těle, tyto svaly v podstatě tvoří takový podpůrný sloupec naší páteři. A to je také primární funkcí HSSP – zpevnění a stabilizace páteře jak v klidu, tak při veškerém pohybu. Všechny komponenty HSSP jsou na sebe funkčně vázány a pokud se objeví porucha funkce jedné části, následně se to promítne v celém systému.

HSSP má dále také velmi úzký vztah s dýcháním.

V ideálním světě by se člověk měl nejdříve naučit správně dýchat a zapojovat bránici a až poté provádět jednotlivé cviky. Pro nácvik správného dechu a zapojení bránice velmi doporučuji návštěvu odborníka. Bohužel neexistují univerzální pokyny, díky kterým by se to každý hned naučil. Chce to trénink a alespoň ze začátku odborný dohled.

Nejen v praxi, ale hlavně během diskuzí s kamarády a během cvičení, jsem zjistila, že pro spoustu lidí se posilování břišních svalů rovná posilování středu těla. Naši břišní stěnu a její funkci zastává mnohem více svalů, než si možná myslíte. Během „tradičního“ posilování břišních svalů, které můžeme vidět nejen na různých skupinových lekcích cvičení, ale i na sociálních sítích a potažmo v posilovnách, jsou namáhané převážně povrchové břišní svaly. Příkladem takového cvičení jsou například velmi oblíbené sklapovačky na všechny možné způsoby. Přetížení povrchových svalů břišní stěny a svalové dysbalance v této oblasti mohou vést k různým potížím, jako jsou například břišní diastáza (rozestup břišních svalů), bolesti zad, poruchy funkce vnitřních orgánů nebo dysmenorea (bolestivá menstruace).

To rozhodně neznamená, že sklapovačky a jim podobné cviky jsou zlo a nikdo by je neměl cvičit. Určitě by ale neměly tvořit převážnou část tréninku břišní stěny, jak tomu často bývá. Dle mého názoru se ale nejedná o cviky, které by bylo za každou cenu potřeba dělat, protože existuje spousta jiných variant cvičení, při nichž dochází k aktivaci HSSP a správnému zapojení nejen břišní stěny, ale i celého těla. Takové komplexní cviky jsou ideální variantou pro prevenci zdravotních potíží – řadili bychom sem například cvičení vycházející z vývojové kineziologie.

Vývojová kineziologie je nauka o pohybovém vývoji člověka.

A proč se jedná o tak diskutované téma?

Posilování HSSP bylo a stále je podle spousty lidí po dobu několika posledních let středobodem léčby bolestí zad a prevence úrazů např. při sportu. Toto téma bylo obsahem nespočtu výzkumných prací, výsledky jsou ale stále sporné. Myslím, že většina odborníků se shodne na tom, že posílení HSSP má pro pacienty i běžnou populaci velký přínos. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se léčba pacienta či trénink (nejen) v rámci prevence točí pouze kolem posílení HSSP. Na lidské tělo je třeba se dívat komplexně a na léčbu bolestí zad i dalších potíží opravdu neexistuje jedna sestava cviků, která každému zázračně pomůže. Každý je jiný a pro dva pacienty stejného pohlaví, stejného věku a stejné diagnózy opravdu nemusí fungovat ten samý postup terapie. Stejně tak je skvělé se věnovat sportovním aktivitám všestranně. To neznamená, že každý týden musíte jít a dělat jiný sport, ale spíš bych doporučila ke své oblíbené pohybové aktivitě čas od času pro změnu zařadit i něco dalšího – zkusit jógu, zaběhat si, jít si s kamarády zahrát třeba volejbal nebo jít na procházku.

Pokud máte potíže s bolestmi zad (a to nejen během cvičení), nebo máte podezření na břišní diastázu, velmi doporučuji návštěvu fyzioterapeuta. Ten provede celkové vyšetření a poradí, jak dále postupovat. Navštívit fyzioterapeuta ale nemusíte jen kvůli zdravotním potížím. Každý fyzioterapeut bude nadšený, pokud důvodem Vaší návštěvy je prevence.


Při posilování břicha mě bolí záda, co dělám špatně?

Tento problém je velmi častý a pravděpodobným důvodem je nedostatečně aktivní stabilizace trupu, respektive nedostatečná aktivace středu těla, nebo špatný výběr či provedení cviků. Ohledně konkrétních cviků a jejich řešení je nejlepší se poradit s fyzioterapeutem nebo zkušeným trenérem. Každý provádíme cviky trochu jinak a děláme jiné chyby, proto nemohu poskytnout univerzální odpověď.

Co je to diastáza a jak ji řešit?

Břišní diastáza je označení pro patologický rozestup břišních svalů. Objevuje se nejčastěji po porodu, ale pozorujeme ji i u mužů a dětí. Vliv na vznik diastázy může mít i nevhodně zvolené či špatně prováděné cvičení. Řešíme ji převážně proto, že v místě rozestupu je zvýšené riziko vzniku kýly a velmi často je diastáza provázena bolestí zad. Řešení je opravdu velmi individuální a je potřeba provést celkové vyšetření, proto doporučuji návštěvu fyzioterapeuta, který Vám konkrétně poradí, jak postupovat.


autor: Veronika Blektová
fotografie: Lucie Bašniarová
infografika: Tereza

Nemůžeš se našich článků nabažit? Přihlaš se k odběru

Každý měsíc ti zašleme výběr těch nejlepších článků přímo na tvůj e-mail

Přečti si naše další články

Květákové placičky

(12 ks) Květák v současné době velmi často vídáme jako náhradu přílohy (jako tzv. květákovou rýži). A jsme znovu u těch sacharidů. Bát se jich nemusíme, opravdu. Musíme jen nastavit správné množství a vše půjde,

Přečti si víc

UV záření. Hrozba pro naši kůži?

UV záření má tlumivé účinky na imunitní buňky  v kůži a při chronickém vystavování dochází k zánětu. Proto je dobré si dávat při pobytu na slunci pozor a myslet na pár věcí. Jakých? To se dozvíte v dnešním článku. UV

Přečti si víc

Chceš dostávat naše články přímo do mailu? Tak se přihlaš k odběru!

Děkujeme ti za odebírání
našeho newsletteru

Každý měsíc se můžeš těšit na vybrané články,
které ti pošleme přímo na tvůj zadaný mail.