Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp

Adam Táborský o terapii s dětmi, práci v nemocnici Bohnice a chystané aplikaci

Adam Táborský je zakladatel projektu Terapie mezi stromy, taktéž psycholog v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Povídání obecně o psychoterapii, projektu Terapie mezi stromy a firemních workshopech si můžete přečíst v první části rozhovoru.

Zaměřuješ se taktéž i na děti. Jak vnímají terapii přírodou oni ve svých mladých očích? Bývá s nimi terapie odlišná a náročnější?

Děti jsou o dost hravější, často neposedí. Musí se používat jiný způsob práce. Hodně záleží na tom, jestli se děti mezi sebou znají nebo ne. Některé děti mohou být stigmatizované, zažily si domácí násilí a bývají mnohem divočejší. Takovým dětem se pak může uzpůsobit daný program. Ten se může týkat osobního růstu, celkového vyklidnění, probírání témat jako je Já a digitální svět, Já a sebehodnota a o všech tématech se diskutuje. Zároveň se jedná o praktičtější práci třeba pomocí představivosti, terapeutického pískoviště, aktivity v kolektivu.

Je pro děti lepší zahrnout aktivnější činnosti nebo se s nimi dá i v klidu povídat? 

Pro děti je mimo jiné dobré zahrnout činnosti týkající se meditace spojené s všímavostí a představivostí. Dále využíváme i terapii se zvuky a jejich pozornost tak přenášíme z jednoho podnětu na jiný. Je dobré s dětmi zkoušet i formu vybavování si příjemných zážitků a vzpomínek, které kdy zažily, jejich uvědomění, popřípadě znovuprožití.

Situace covidu měla na každého člověka jistý vliv, ať už negativní či pozitivní Pociťuješ, že se obecně psychika lidí v průběhu covidu zhoršila či je stále stejná? Vnímáš, že přibylo více případů, které vyhledávají tuto formu terapie? Pozoruješ i to, že začalo větší množství lidí chodit do přírody ať už z důvodu zlepšení svého duševního zdraví nebo na to zkrátka měli více času než normálně?

Řekl bych, že co se týče výskytu lidí v přírodě, tak počet určitě narostl, a to je jedině dobře. Statistiky sice žádné nemáme, ale dá se to krásně vyobrazit na tom, jak byl vždy v určitém období nedostatek daného zboží. Pro příklad v zimě nebyly běžky, v létě zase kola. Je tedy znát, že se lidé určitě do přírody vydávají více. Co se týče psychiky lidí, tak průběh pandemie covidu lze jednoznačně označit za zátěž. Každý z nás se s touto zátěží vypořádal, vypořádá a také bude vypořádávat jinak. Během pandemie se otevřelo téma, že je odborníků v oblasti duševního zdraví nedostatek konkrétně třeba dětských psychiatrů. Takže ano, psychika se celkově zhoršila a domnívám se, že se zhoršovat ještě bude, kdy někteří z nás ještě znatelněji pocítí finanční dopady pandemie.

Máš mnoho aktivit, kromě projektu jsi psychologem v nemocnici Bohnice v Praze. Taková profese musí být psychicky velice náročná, jak se s tím jako psycholog popasuješ? Dokážeš plně oddělit svoji práci od normálního fungování a nenosit si ji domů?

Snažím se si práci oddělit a řekl bych, že se mi to i celkem daří. Člověk už nad tím po práci nesmí přemýšlet. V Bohnicích se klasicky na konci sezení dané skupiny napíše zápis do tamního systému, který si pak projíždím před dalším sezením, abych si to oživil a věděl, o čem to bylo. Občas se ale stane, že proběhnou silné momenty, které mě už na začátku zarazí, ale jinak bych řekl, že práci a běžný život dokážu oddělit. Chodím hodně běhat, zajdu do sauny, do přírody, hodně spím a celkově se snažím mít rutinu, která mi napomáhá k lepší péči o sebe samotného. Životní styl stojí na třech pilířích: spánek, strava, pohyb. Snažím jednotlivé pilíře nepodceňovat a věnovat jim dostatek prostoru i času.

Proč ses i přes množství projektů, které máš, rozhodl jít cestou psychologa v nemocnici?

Protože to vnímám jako hodně učící-se materiál. Například v klinické části dokážeme s kolegy diskutovat kazuistiky, jednotlivé případy. Rozvíjet se díky intervizím a supervizím. A co hlavně, tak vidím, že to lidé, klienti, potřebují. Pomáhá mi to a můžu budovat svůj život. I přesto, že to občas může být náročnější, je to spíše pohlazení nebo odměna za to, že to dává nějakým způsobem smysl.

V rámci projektu Terapie mezi stromy vznikl prototyp vaší nové aplikace. Popsal bys nám ji trochu více? O co se jedná a proč vůbec vznikla?

Myšlenka vznikla a začala u Pražského nočního maratonu, ve kterém jsme jako tým skončili na neskutečném druhém místě. Nám se tahle výzva moc líbila, zahrnovala přírodu, zdraví, tak jsme si řekli ,,pojďme něco vymyslet!‘‘. Postupně to gradovalo klasickým inovačním postupem, vznikla myšlenka, zhodnotili jsme potencionální klienty a zákazníky, jaká je devíza, nebo co to vlastně nabízí a v čem to může pomoci. 

Celá aplikace vychází ze zkušeností a znalostí právě projektu Terapie mezi stromy. Tudíž propojujeme přírodu a duševní zdraví.

Na jedné části všech prezentací je takový ,,product placement‘‘, kde se nachází 2 osy. Na začátku první osy je ,,uvnitř‘‘ a na konci ,,v přírodě‘‘ a na začátku druhé osy je ,,zábava‘‘ a na konci ,,osobní růst‘‘. V části uvnitř a zábava, jsme zahrnuli klasické gamesky jako je League of Legends, World of Warcraft, v části v přírodě a zábava se nacházely hry jako je Pokémon GO nebo Geocaching. V části uvnitř a osobní růst je zahrnuta aplikace Headspace a v části v přírodě a osobní růst jsou zahrnuty tzv. Soul Roots (kořeny duše).

Obecně bude aplikace fungovat tak, že přijdu někam do přírody a otevřu aplikaci. Uvidím, že mám na výběr ze 4 cest, jedna by byla 2 km, druhá 3,5 km, atd. Následně uvidím, že každá cesta zahrnuje třeba 4 cvičení, 5 cvičení a jiné. Vyberu si cestu, která bude mít třeba 4 body, a následně budu vyzván si cvičení udělat. Cvičení mohou zahrnovat například chození bos, vědomé odplouvání myšlenek nebo jejich balení do krabice. Často je práce s všímavostí, ale také s vnímavostí zvuků, práce s hodnotami – zamyslím se, co pro mě znamenají, něco k tomu můžu napsat, dále cvičení zaměřené na emoce a prožitky.

Hodně myšlenek je spjatých s prací v Bohnicích, kde pracujeme za pomoci metody DBT, což je tzv. dialektická behaviorální terapie, kde se učíme dovednosti rozdělené do kategorií: všímavostmindfullness, tolerance vůči stresu, regulace emocíefektivita v mezilidských vztazích

Momentálně se snažíme šířit zmíněné obrazovky, aby aplikace správně fungovala, aby byla přístupná na android i na iOS

Je aplikace nějak časově omezená? Budu třeba muset procházet určitými levely nebo si ji zkrátka stáhnu a kdykoliv ji mohu v přírodě vytáhnout a jít předurčenou trasou?

Jak jsem již zmiňoval, v pražském maratonu jsme skončili druzí a máme napůl přislíbenou podporu, která však ještě není jistá, proto je plán zatím takový, že by byla aplikace zdarma pro Pražany. Měly by být následně 2 verze, free verze a premium.

Určitě chceme zahrnout gamifikační prvky, jako je právě otevírání dalších možností, sbírání bodů a badgů, posouvání se na další úroveň a mapování progresu. 

Cílem je i to, že ač člověk žije v Praze nebo v jiném českém městě, tak většinou nezná všechny cesty a okolní přírodu, proto tahle aplikace může dopomoci právě k tomu, aby lidé mohli objevovat nová místa pro ně dosud neznámá.

Kdy se tedy můžeme na finální aplikace těšit?

Ambiciózně jsme si řekli, že bychom to chtěli dokončit na konci tohoto roku – 2021. Uvidíme, jak to půjde.

Co pro tebe znamená zdravý životní styl? 

Pro mě zdravý životní styl znamená otevřenost. Otevřenost vůči tomu, co se děje, co zažívám ve svém životě, otevřenost k novým věcem, které přicházejí. Otevřenost k sobě samému, poslouchat svoje tělo. Otevřenost k vědeckým poznatkům, ke komplexnosti a propojenosti. Uvědomovat si, že zdraví JE propojené – když budu kouřit, budu jíst nezdravé věci, nebudu se hýbat a budu pít hodně alkoholu a poté vyloučím jednu z těchto věcí, tak neznamená, že budu zdravý. 

Jednou větou – zdravý životní styl je pro mě otevřenost vůči spánku, stravě, pohybu a otevřenost k sobě samému, k tomu, co ke mně přichází, jak to cítím a jak na to reaguju.

TAKE HOME MESSAGE

Mně se líbí, že v našem rodném listě není napsáno, že to budeme mít jednoduché. I přesto, že to zpočátku nemusí být jednoduché, když ten život chytneme za pačesy, budeme otevření, tak to potom může stát za to.


autor: Andrea Nosková, Zuzana Lejčková
fotografie: Lucie Bašniarová, z archivu Adama Táborského

Nemůžeš se našich článků nabažit? Přihlaš se k odběru

Každý měsíc ti zašleme výběr těch nejlepších článků přímo na tvůj e-mail

Přečti si naše další články

Vše o detoxu

#1 Mýtus o detoxu Mnoho z nás trápí myšlenka jedovatého a zdraví škodlivého světa, který nás obklopuje a postupně a nevyhnutelně kousek po kousku pohlcuje. Jako záchranná ruka se jeví různé diety, detoxikační kúry a doplňky stravy,

Přečti si víc

Jarní vege oběd

Přicházející jaro – rozkvetlé louky, teplejší večery a cvrlikající ptáci rozhodně nevolají po těžkých jídlech, jako je například svíčková. Neustále také slýcháme, že bychom hlavně z ekologických důvodů měli snižovat příjem masa. Jak?

Přečti si víc

Chceš dostávat naše články přímo do mailu? Tak se přihlaš k odběru!

Děkujeme ti za odebírání
našeho newsletteru

Každý měsíc se můžeš těšit na vybrané články,
které ti pošleme přímo na tvůj zadaný mail.