Je pocit přetížení či pohlcení. Řada z nás ho popisuje jako „plnou hlavu myšlenek, která nejde vypnout.“
Zahlcení – ať už emoční, či informační – v nás vyvolává různé pocity. Přichází, když je toho na nás moc, když nevíme, co dřív, a když se v tom všem tak nějak ztrácíme. Snažíme se sami sebe přesvědčit, že máme nad věcmi stále kontrolu. Často je to ale pouze iluze kontroly. V danou chvíli již nevíme, co je důležité a co ne.
„Že už toho mám tolik, že se v tom nevyznám, a tak nevím, co dřív, a skáču od jednoho k druhému.“
Jsme zmatení a nevíme, co si vybrat, co dělat dřív a čím začít. Často nás z celkového přetížení a zahlcení bolí hlava. A kvůli tomu můžeme snadno ztratit „kuráž“ a energii věci dělat nebo dokončit. A v tu chvíli může přijít známá prokrastinace a negativní self-talk:
„No jo, ty už jsi zase nic neudělal/a. Jsi k ničemu.“
A kvůli těmto myšlenkám se můžeme dostat do začarovaného kruhu, kdy se bojíme, že zahlcení nastane znovu. A tak se snažíme se mu co nejvíce vyhnout, ale co se doopravdy děje na pozadí? Ještě víc ho zesilujeme.
autor: Tereza Hrušková
fotografie: Lucie Bašniarová
