Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp

Doplňky stravy. Potřebujeme je?

Při návštěvě lékárny musí být každý ohromen pestrou nabídkou doplňků stravy. Řada názvů zní povědomě – kolagen, omega-3, vitamin C, psyllium, beta-glukany… Jak obal, tak i povědomý název a barevné pilulky uvnitř vzbuzují pocit, že právě tyto drahé přípravky nám chybí k tomu, abychom byli skutečně zdraví. Tím spíš, pokud to štěstí nemáme. Proč si tedy za pár stokorun nekoupit dobrý pocit?

Mezi ty nejčastěji užívané doplňky patří vitaminové přípravky, minerální doplňky, rostlinné extrakty, rostlinné látky, prášky či extrakty z hub, probiotika, prebiotika a nespočet dalších. Pestrobarevné obaly poutají pozornost slovy jako síla, imunita, antioxidanty.  Zejména v období chřipky nebo i současné pandemie covidu-19 jsou velmi populární.

Má, nebo nemá smysl si je za nemalé peníze koupit? A pomohou nám při sportovním výkonu?

Předně je potřeba si uvědomit, že doplňky stravy na rozdíl od léčiv nemusí vykazovat žádnou účinnost a i bezpečnost se u nich prokazuje poměrně vágně. Přestože dozorové orgány hlídají uváděné složení, trh s doplňky stravy je tak velký, že kontrola prakticky neexistuje. Zákazník má velmi malou záruku, že si kupuje to, co je na obalu uvedeno a v odpovídající kvalitě. A ani v případě, že výrobek skutečně obsahuje to, co obal uvádí, neexistuje záruka, že má slibovaný účinek. 

Pojďme se společně podívat na vitaminové přípravky a shrnout si pár faktů pro a proti. Předně… obyvatelé střední Evropy nejsou v riziku nedostatku žádného z vitaminů. Převažující část populace má jejich příjem plně pokrytý přirozenou stravou a případný nedostatek je velmi vzácný. Je pozoruhodné, že je velmi málo vědeckých studií, které by dokazovaly, že tato forma vitaminů vůbec dokáže zmíněný nedostatek nahradit. Na druhou stranu ale existují studie, které jasně dokazují, že příjem těchto forem vitaminů může být potenciálně nebezpečný. Velké klinické studie, v nichž se tisícům dobrovolníků podávaly vitaminové přípravky obsahující vitamin E a beta-karoteny, ukázaly, že tyto doplňky nejen nesnižovaly riziko nádorových onemocnění u rizikové skupiny, ale naopak ho zvyšovaly. Studie tak skončily velkým zklamáním.

Stav vědeckého poznání je dnes takový, že žádné vitaminové přípravky nedokážou nahradit příjem zdravé stravy, zejména ovoce a zeleniny.

Nadbytečný příjem vitaminů (včetně oblíbeného vitaminu C) nemá žádný vliv na prevenci onemocnění nebo je tento efekt jen těsně nad hranicí statistické chyby. Ovoce a zelenina jsou z chemického pohledu směsí složitých cukrů, minerálů a rozmanitých rostlinných látek. Všechny tyto složky jsou navzájem provázané, mají na zdraví člověka velmi komplexní vliv, který nelze napodobit jakoukoliv formou extraktu, džusu či průmyslově vyrobenými chemickými látkami, kterými vitaminové doplňky jsou.

doplnky_stravy_vs_prirozena_strava

Podobně je to s antioxidanty.

Lidské tělo má vlastní systém antioxidační obrany. Ten se aktivuje pohybem a zdravým životním stylem. Příspěvek jakýchkoliv antioxidantů z doplňků stravy je sporný, pravděpodobně i rizikový. Bežně prodávanými přípravky s označením antioxidant jsou ty, které obsahují selen nebo například resveratrol. Denní dávka selenu v tabletě doplňku stravy je 100 mikrogramů, což odpovídá množství jako v jednom (!!!) paraořechu, přičemž sáček ořechů stojí zlomek ceny. Opačným extrémem je kupříkladu doplněk s názvem resveratrol. Tato látka. původně objevená v červeném víně, je běžně přijímána ve velmi malém množství (řádově mikrogramů) a je možné, že právě v tomto množství reguluje některé významné geny ovlivňující naše zdraví. V doplňcích stravy je v množství 500 mg, tedy sto- až tisícinásobně víc než v potravinách nebo nápojích. Konzumenti těchto doplňků si pak musí uvědomit, že konzumují chemickou látku (byť původně se vyskytující v přírodě). Tedy farmakum v rizikovém množství, u něhož nikdy nebyla dostatečně ověřena jeho bezpečnost při dlouhodobém užívání. Stejně tak vláknina je pestrou směsicí strukturních a zásobních složitých sacharidů a cukrů v organelách rostlinných buněk. Její význam je právě v pestrosti a také v  pestré potravě pro mikroorganismy našeho trávicího traktu. Psyllium i inulin z doplňků stravy tuto pestrost postrádají. Paradoxem je, že doplňky stravy často mají v oblibě lidé, kteří odmítají všem známá éčka, přitom se z mého pohledu jedná o totéž.

Mají doplňky stravy význam u sportovců?

U sportovců platí totéž, co u běžné populace – zvýšený výdej energie a například minerálů v potu je dostatečně kompenzován vyšším příjmem stejné, zdravé a vyvážené stravy jako u nesportující populace. U rekreačních sportovců to platí stoprocentně a i odborné vědecké společnosti jsou v tomto zajedno.

Existuje jen pár výjimek, kdy je zvýšený příjem vitaminů v doplňcích doporučen. U těhotných žen je to kyselina listová, u kojenců vitamin K a vitamin D. Kromě toho  odborné společnosti doporučují příjímat jódovanou a fluorovanou sůl. U veganů je namístě zvážit příjem vitamínu B12. Ostatní přípravky jsou opravdu jen slibem (včetně notoricky známého vitaminu C). Ten, kdo se stravuje správně, nemusí mít o nedostatek tohoto vitaminu obavy. A mega dávky vitaminu C (např.  1 000 mg) jako prevence proti onemocnění? Takové dávky nelze přijmout v běžné stravě a i v tomto případě jde v podstatě o farmakoterapii – opět bez dostatečně prokázaného účinku.

doporuceny_prijem_vitaminu

Odborné společnosti vydávají takzvané referenční hodnoty příjmu pro všechny živiny, tj. kolik kterého vitaminu nebo minerálu máme denně přijmout. Ty ale často bývají mylně interpretovány a jsou úmyslně navyšovány tak, aby pokryly potřeby celé populace. I když některou z živin přijímáme v menším množství, naše tělo si dokáže poradit s tím, jak například zvýšit účinnost vstřebávání dané látky či jak ji případně nahradit jinou. Každý, kdo přijímá pestrou stravu (v pěti porcích, které obsahují malé množství živočišných produktů a dostatek kvalitní čerstvé či vařené zeleniny a luštěnin), udržuje svou hmotnost v přijatelných mezích, má dostatek pohybu a přiměřeně v létě vystavuje své tělo slunci, se nemusí obávat nedostatku žádné z živin. I Podobně i našim milovaným seniorům pomůže v bolesti kloubů pomůže spíše naše návštěva a milý rozhovor, než lahvička s pilulkami.


autor: Jaroslav Havlík
fotografie: Lucie Bašniarová
infografika: Tereza Junková

Nemůžeš se našich článků nabažit? Přihlaš se k odběru

Každý měsíc ti zašleme výběr těch nejlepších článků přímo na tvůj e-mail

Přečti si naše další články

Jsme stvořeni k běhu? #2

Prvním krokem je uvědomění. Natočme se při běhu na kameru. Zepředu, z boku a i zezadu zachytíme nuance, které pomohou diagnostikovat to, co je třeba napravit. A co když tomu nerozumíme? V tom případě sledujme plynulost a symetričnost

Přečti si víc

Vše o detoxu #3

Přirozený detox Přirozený způsob je často ten správný. U detoxikace to platí dvojnásob. Ve svých předchozích článcích jsem se snažil ukázat, že „lámat detox přes koleno“ není vždy dobrý nápad, neboť

Přečti si víc

Chceš dostávat naše články přímo do mailu? Tak se přihlaš k odběru!

Děkujeme ti za odebírání
našeho newsletteru

Každý měsíc se můžeš těšit na vybrané články,
které ti pošleme přímo na tvůj zadaný mail.