Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp

Jak funguje přerušovaný půst pro lepší zdraví?

V minulém článku jsme se zabývali low-carb a low-fat dietou, které pracují na principu snížení, či celkového vynechání sacharidů a tuků. Do rubriky moderních diet, jež omezují různé druhy nutrientů a potravin, můžeme zařadit také půsty.

Řada půstů byla v dřívějších dobách brána téměř jako součást života. Jejich význam byl vždy více duchovní než skutečně zdraví prospěšný. Dnes už jsou půsty zaryty jako určitá forma detoxu a očisty, která s náboženstvím nemá vůbec nic společného. Staly se tak silným trendem, až by si člověk mohl myslet, že nejíst je vlastně úplně normální.

Jak funguje naše tělo během půstu?

Ze všeho nejdříve je důležité zmínit důvod, proč se v dnešní moderní době půsty vlastně drží. Pojí se s tím podobná myšlenka, kterou jsme vysvětlovali již u keto diet. V době, kdy tělo hladoví a nemá téměř žádný příjem, funguje princip ketózy – tělo ,,pálí z tuků‘‘. Jak už jsme však upozorňovali, jakákoliv podobná metoda je bez dohledu odborníků mnohdy kontraproduktivní a především velice nebezpečná.

Existuje jen jeden typ půstu?

Druhů přerušovaných půstů je hned několik. Existuje tzv. Metoda 16/8, kdy dodržujete půst po dobu 16 hodin a stravujete se pouze mezi polednem a dvacátou hodinou večerní (tedy 8 hodin). Další půst funguje na principu jednou za týden 24 hodin v kuse nejíst. Extrémnější formou je pak půst tzv. na střídačku, kde se jeden den jí, druhý ne, třetí zase ano a takto střídavě celý čas.

Existují i mírnější formy půstů, kdy se omezuje pouze určitá potravina nebo se snižuje energetický příjem na velmi nízkou hodnotu (500-600 kcal). V takovém případě se tělo dostává do kalorického deficitu (zmíněn a vysvětlen v předešlém článku o keto dietách), tedy výdej převyšuje nad denním příjmem, a tudíž logicky hubneme. Bohužel je v tomto případě kalorický příjem tak nízký, že se nestačí pokrýt ani základní životní funkce (jíme pod náš bazální metabolismus). Poté často nastává období přejídání a následný jojo-efekt, kterému se nedá vždy předejít a vše se nabere zpět.

Proč držíme půsty a jaká je lepší cesta ke zdravějšímu tělu?

Motivace k tomu, aby člověk dodržoval půst, vzniká často z pocitu přecpávání, dlouhodobého přejídání, z nedostatku pohybu a psychické nepohody. Denně čteme mnoho článků, které se zabývají tím, jak se špatně stravujeme, každý den přijímáme nadmíru zpracovaných potravin a nebezpečných látek, které se v nás kumulují a napomáhají tak vzniku nemocí a alergií. Člověk má často pocit, že je potřeba tělu pomoci. Nezbývá tak nic jiného než se ,,očistit‘‘ a odstranit naše toxické látky, které všechny tyto neduhy způsobují.

Na to máme jednu velice jednoduchou radu a tj. tělo má svůj vlastní detoxikační systém ve formě jater, ledvin, plic, celého lymfatického systému a dokonce i kůže. Není proto nutné tělu nijak pomáhat způsobem držení půstů, hladovek, pití šťáv a koktejlů, které z nás údajně všechny látky šťastně vyplaví. ☺ Mnohem lepší cesta, jak tělu pomoci od toxických, kumulujících se látek, které na nás a naše zdraví mohou mít negativní vliv, je předcházení jejich příjmu a následné kumulaci. Velikým pomocníkem bývá častější čtení etiket, na kterých se mnohdy s hrůzou v očích dozvídáme, kolik ve skutečnosti za den sníme např. skryté soli a skrytých cukrů.

Opravdu půst pomáhá při léčbě zánětů?

Hlavní mylnou informací je fakt, že naše tělo neustále pracuje a my mu právě půstem pomůžeme k tomu, aby si na chvíli odpočinulo a mělo energii pro regeneraci organismu, léčbu zánětů a posílení imunity. Tělo je přitom přímo uzpůsobeno na to, aby bylo schopné zpracovávat a vytvářet (metabolizovat) látky, které následně využíváme k tomu, aby tělo přežilo.

Pro správné čištění a detoxikaci tedy potřebuje kvalitní a vyváženou stravu, kterou mu půsty a detoxem skutečně nedodáme. Existují krátkodobé studie, které informují o úbytku hmotnosti a snížení možných rizikových faktorů, které se pojí se srdečními chorobami (bavíme se o jedincích, kteří mají predispozice pro diabetes, vysoký krevní tlak, srdeční choroby apod. a vše by probíhalo pod dohledem odborníka), není však dosud známo a neexistují téměř žádné studie, které by informovaly o tom, jak dobře tato dieta funguje dlouhodobě. Držení půstů bez dohledu lékaře nebo nutričního terapeuta může být nebezpečné pro kohokoliv z nás. Proto je při těchto krocích nejdůležitější najít vhodnou odbornou pomoc.


Zajímá tě toto téma? Projdi si následující odkazy:


autor: Andrea Nosková

Nemůžeš se našich článků nabažit? Přihlaš se k odběru

Každý měsíc ti zašleme výběr těch nejlepších článků přímo na tvůj e-mail

Přečti si naše další články

UV záření. Hrozba pro naši kůži?

UV záření má tlumivé účinky na imunitní buňky  v kůži a při chronickém vystavování dochází k zánětu. Proto je dobré si dávat při pobytu na slunci pozor a myslet na pár věcí. Jakých? To se dozvíte v dnešním článku. UV

Přečti si víc

Chceš dostávat naše články přímo do mailu? Tak se přihlaš k odběru!

Děkujeme ti za odebírání
našeho newsletteru

Každý měsíc se můžeš těšit na vybrané články,
které ti pošleme přímo na tvůj zadaný mail.