Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp

Průvodce (nebaleným) pečivem. Jak správně vybrat?

Pečivo je velmi oblíbenou složkou naší stravy – a já se vůbec nedivím. Vždyť bylo povinnou výbavou naší svačinové krabičky už od první třídy. Za poslední roky se ale stalo trendem pečivo hanit, obviňovat ho z nadváhy a záměrně ho z jídelníčku vyřazovat – nejčastěji pak kvůli údajné škodlivosti lepku. A že se sacharidy, kterých je pečivo plné, nesmějí jíst večer? O tom si můžete přečíst v jednom z našich předchozích článků. I přesto, že byl tento mýtus už několikrát vyvrácen, pravidelně ho někteří oživují. Dost už ale o lepku. Pojďme se podívat, co vše si v obchodě můžeme vybrat a jak se v označení pečiva vyznat. 

Znáte rozdíl mezi pšenično žitným a žitno pšeničným pečivem?

Běžné pečivo se nejčastěji vyrábí z pšeničné mouky, můžeme se ale setkat i s pečivem z jiných muk či dalších složek. Pokud si kupujete pečivo nebo chléb pšeničný, kupujete výrobek, který obsahuje minimálně 90 % pšeničné mouky. Stejně je to i u pečiva nebo chlebu žitného – ten musí obsahovat minimálně 90 % žitné mouky. Pečivo či chléb pšenično žitný obsahuje minimálně 50 % pšeničné mouky a žitné alespoň 10 %. Naopak žitno pšeničný chléb, rovněž tak pečivo, obsahuje minimálně 50 % mouky žitné a alespoň 10 % mouky pšeničné.

Celozrnné pečivo. Co to je a proč ho jíst?

Mezi druhy pečiva řadíme dále pečivo nebo chléb celozrnný. Takové pečivo a chléb musí obsahovat minimálně 80 % celozrnné mouky. Celozrnné pečivo by se mělo v našem jídelníčku vyskytovat nejčastěji. Tyto produkty jsou totiž pro naše tělo velmi přínosné – zejména kvůli vyššímu obsahu vlákniny, kterou obecně přijímáme v menším množství, než se doporučuje. Tyto celozrnné produkty je ale potřeba hledat, protože nabídka je stále bohužel poměrně nízká. Mým favoritem je momentálně celozrnný tousťák.

*celozrnnou mouku získáme mletím celého zrna obilovin nebo pseudoobilovin. To znamená, že se do mouky mele nejen endosperm, ale i otruby a klíček.

Vícezrnné neznamená automaticky zdravější!

S pečivem celozrnným se poměrně často plete pečivo vícezrnné. Už podle názvu sice slyšíme rozdíl, v obchodě ale můžeme tápat. Vícezrnné pečivo je vyrobeno z více zrn. Skládá se tedy ze zrn pšenice, žita a dále ze zrn jiných obilovin nebo pseudobilovin, luštěnin a olejnin. Často bývá takové pečivo i tmavší (výrobce ho dobarví sladem nebo karamelem), takže v nás může mylně evokovat lepší pocit.

Mezi pseudoobiloviny patří například quinoa, pohanka nebo třeba amarant.

Je tmavé pečivo zdravější?

Tmavé pečivo vnímá mnoho lidí jako zdravější. Často je to však pouze bílé pšeničné pečivo, které je obarveno sladem nebo karamelem. Výživová hodnota je tedy téměř srovnatelná. A pozor, tmavé se automaticky nerovná celozrnné.

V obchodech se také setkáváme s označením cereální (př. cereální kaiserka). To bych ale nazvala slovíčkařením, protože významem slova cereálie jsou obiloviny. Doslova bychom to tedy mohli přeložit jako „kaiserka z obilovin“ – a to už tak dobře nezní, co? 😀 

Jak vypadá správný poctivý chléb? A kupovat ten kváskového typu, kváskový nebo tradičně kváskový

Věděli jste, že chléb musí vážit alespoň 400 gramů (pokud tedy není krájený či netradiční)? Kypřen je buď kvasem nebo droždím, popřípadě jejich kombinací. Čerstvý chléb (ten nebalený) může prodejce nabízet maximálně 24 hodin od upečení.

A jak je to s kváskem? Tady zbystřete, máme více druhů.

Chléb kváskového typu byl kváskem pouze ochucen. Do takového chleba přimíchávají pekaři mrtvý kvas, aby dodal chlebu typickou chuť. Samo o sobě těsto nevzejde, a tak je potřeba přidat i droždí. Chléb kváskový je zakyselen kváskem živým. Aby se ale proces kypření urychlil, přidají pekaři také droždí. A jako poslední rozlišujeme chléb s označením tradičně kváskový. Takový chléb je zakyselen živým kvasem, ale i kypření probíhá výhradně pomocí kvásku. Tento proces je časově mnohem náročnější – a je to i důvod, proč je dražší. Jeho výhodou ale naopak je, že vydrží déle. Kvásek produkuje organické kyseliny, které poslouží jako konzervanty a plíseň se tak objeví mnohem později (to už ale budete mít určitě snědeno). 

Tak pečivu zdar!


Je bezlepkové pečivo zdravější?

Ano, ale pouze v případě, že trpíte celiakií, alergií na pšenici nebo neceliakální přecitlivělostí na lepek. 


autor: Sabina Farková
fotografie: Lucie Bašniarová
infografika: Tereza Junková, Lucie Bašniarová

Nemůžeš se našich článků nabažit? Přihlaš se k odběru

Každý měsíc ti zašleme výběr těch nejlepších článků přímo na tvůj e-mail

Přečti si naše další články

Jsme stvořeni k běhu?

Některým je tato pohybová činnost známá pouze slovem, ovšem najdou se i tací, kteří naběhané kilometry počítají po stovkách. Běh, finále našeho motorického vývoje – dvanáct měsíců snažení, převalování se po zemi, vstávání

Přečti si víc

Škodí nadváha a obezita lidskému zdraví?

Přejídání může vést k nadváze i obezitě. Jejich negativní vlivy na naše zdraví nebudou pro nikoho asi žádnou novinkou. Pacienti s obezitou se mohou potýkat s vysokým krevním tlakem, diabetem, poruchami štítné žlázy a se spoustou dalších  interních

Přečti si víc

Oblíbené potraviny

Proč milovat čerstvé sýry? Čerstvé sýry se vyplatí zařazovat do jídelníčku pravidelně nejen pro jejich lahodnou chuť, ale i proto, že jsou zdrojem mnoha cenných živin. Jsou to sýry nezrající, které se po prokysání

Přečti si víc

Chceš dostávat naše články přímo do mailu? Tak se přihlaš k odběru!

Děkujeme ti za odebírání
našeho newsletteru

Každý měsíc se můžeš těšit na vybrané články,
které ti pošleme přímo na tvůj zadaný mail.